Jak si tak chodím zeleným světem,
měla jsem už tu čest potkat stovky hráčů a hráček
nejrůznějších věků, vzhledů i návyků. Někteří jsou milí,
sympatičtí, jiní méně, ale o to více mě baví je sledovat... A
pak o nich psát. Tady je pár takových těch hlavních typických
golfistů, nad kterými mi převážně zůstává rozum stát. Pokud
se v některém z popisů poznáte, vězte, že v tom není nic
osobního. Berte to jako průzkum.
Kafíčkáři – Ty identifikujete
snadno. Vzpomeňte si, kdy jste je viděli někde jinde, než na
verandě klubovny nebo v restauraci. Jednou, dvakrát, nikdy? Tak to
jsou oni, ti, co tráví více času pitím kávy a konverzací než
hrou.
Věční „smolaři“ – Ať zahrají
jakkoliv, nikdy nebudou dostatečně spokojení. Nebo alespoň Vám
to nikdy neřeknou. Poznáte je podle toho, že ať zahráli
sebelepší skore, v klubovně budou kroutit hlavou, jak jim to
žalostně nešlo. Přesně ti pak nakonec většinou odvezou výhru.
Starostliví manžílci – Jedna z
mých největších nočních můr. Jakmile na startovce v mém
flightu vidím dvě jména v jasném příbuzenském vztahu, modlím
se, aby to byli sourozenci. Nemyslím si, že mi kdy při hře něco
vadilo víc, než když začínající manželský pár hraje každý
dvanáctou ránu na tříparu, manželka je vzteklá, protože
nesnese tu ostudu, a pan manžel se ze všech sil snaží ji
pochválit, poradit, povzbudit... Je to sice samozřejmě od něj
velmi milé. Ale upřímně, kdybych zahrála už potřetí za sebou
do vody a někdo by mi za zadkem křičel: „Nevadí, ale moc hezká
byla!“ asi bych byla docela nepříčetná.
Poslušné manželky – Měla jsem
možnost potkat už spoustu takových žen. Hrají jamky přibližně
na 10 ran, za celý den s vámi nepromluví, nesou si v jedné ruce
svou sedmičku, druhou za sebou táhnou vozík a evidentně je to
ohromně baví. Pravděpodobně hrají jen proto, že si to přeje
jejich manžel.
„Profíci“ - Nehledě na svůj
hendikep a výkonostní skupinu mají pocit, že výhra je otázka
života a smrti. Dlouhé minuty se připravují na každou ránu,
zkoumají terén, hází trávu do vzduchu, aby mohli předpokládat
vliv větru, čtou green, vyměřují směr, vybírají hole... a pak
to topnou. Sprostě zanadávají a začnou vyměřovat znovu.
Lovci dívčích sukní – Tyhle
potkávám většinou na drivingu. Přijedou nablýskaným autem s
hudbou ideálně na „plný koule“, přivedou si nějakou krásnou
mladou slečnu a v nějakém, sice značkovém, neb negolfovém
oblečení typu jeans se začnou před přítelkyní předvádět,
případně se jí pokusí něco naučit. Většinou je velká zábava
to poslouchat.
Povodníci – Tyhle „frajery“ jsem
si nechala nakonec, protože jsem přesvědčená, že každý z vás
už někdy na golfu potkal někoho, kdo si „neuměl“ spočítat
rány. Měla jsem období, kdy jsem takové lidi nemohla vystát, ale
bohudík (nebo bohužel) už mě to přešlo. Teď jsem ve fázi, kdy
je mi to jedno, protože vím, že tímhle ubližuje člověk akorát
tak sám sobě. Ale tohle je téma, na které bych se ráda trochu
víc rozepsala, takže si to nechám na samostatný článek .
Tak co vy, koho potkáváte, když si
jdete jen tak zahrát? A jaký typ hráčů vám vadí nejvíce na
turnaji, když se chcete soustředit na hru?
Žádné komentáře:
Okomentovat