Pinďa Cup - Alfrédov 18.6.

Rok se s rokem sešel a naši nejmenší golfisté se opět dočkali. Dnešním dnem jsme zahájili druhý ročník Pinďa Tour pořádaný tréninkovým centrem Golf Clubu Hořehledy.

Tour oproti loňsku zaznamenala pár změn, letos na naše hráče čekají pouze čtyři turnaje, ale naopak je může těšit, že tím pádem je na každém o něco větší konkurence. Hned první turnaj této sezony, který nám na svém hřišti umožnil pořádat Golf Club Alfrédov, přinesl rekordní počet účastníků, a to konkrétně osmnáct. Hráče jsme rozdělili na dvě kategorie podle pohlaví. Kluků se o vítězství popralo sedm, holek bylo, navzdory očekávání, o něco víc, celkem jedenáct.

Jednou ze zásadních věcí, které se od loňska změnily, bylo hlavně to, že letos nespolupracujeme se stejným sponzorem, což mohlo být znát především na cenách připravených na ocenění dětského snažení. I tak se ale samozřejmě dostalo na všechny, především ze sladkostí měly děti, na rozdíl od svých rodičů, velkou radost. Malí golfisté mohli vybírat také z triček, fixů, bločků, přívěšků na klíče, nealkoholických „rychlých špuntů“ a spoustu dalšího. Golfové příslušenství jako míčky a týčka nesmělo chybět a pro absolutního vítěze, potažmo vítězku byl připraven pohár.

I přes velké horko, které dnes na hřišti panovalo, děti za dohledu dospělých a za dodržování pitného režimu statečně obešly všech devět jamek a přinesly úctyhodné výsledky. Na rozdíl od loňska se nám na žádných medailových pozicích nesešly stejné výsledky, takže nebylo nutné dělat rozstřel, vyhrát ale mohl jen jeden. Nakonec za bouřlivého potlesku pohár převzala Terka, která o dvě rány přestřílela Vítka, vítěze chlapecké kategorie.

Na závěr je třeba podotknout, že příští turnaj bude ve středu 11.7. hostit Darovanský dvůr.

Případné dotazy, registrace, nebo připomínky směřujte na blazkovat@email.cz

S radostí uvítáme jakékoliv sponzorské dary.

Seznam účastníků podle umístění:

Holky: Terka Virtová, Kačka Tuháčková, Maruška Vašíčková, Simča Hofmanová, Kája Foldová, Bára Hofmanová, Anička Kovářová, Anička Vacková, Bára Virtová, Verča Nová, Míša Stehlíková.

Kluci: Vítek Kovář, Davídek Hasman, Matěj Rozmajzl, Honzík Fiala, Tomáš Salfický, Ivík Virt, Páťa Nový

Vítězka Terka v akci na první jamce!

Že bylo horko, o tom by mohl vyprávět i organizační tým!

Ceny, kam jen oko dohlédne!

Ivík - výškově nejmenší účastník Pinďa Tour - se už po pár metrech téměř ztrácel z dohledu!

Druhé kolo a golf o hlavě

Dalo by se říct, že pokud mě znáte osobně, můžete být vlastně rádi. Znáte totiž největšího blbce pod sluncem!

Může to znít trochu přehnaně, ale to, co jsem vyvedla ve druhém kole třetí ligy v Házlově, to se jen tak nevidí. Kdo se už stihl podívat na výsledky (odkaz), tak se asi diví, proč se tvářím nespokojeně s výsledkem 88 ran, což je jednu ránu přes můj hrací hendikep. To však pouze do chvíle, než rozklikne podrobné výsledky na každé jamce. Ano, zdá se to neuvěřitelné, ale je to tak. Po deseti jamkách jsem šla +4 a na těch zbylých osmi jsem dokázala vykouzlit neskutečných dalších +12...

Ne, že bych informace o nedělním kole psala až teď proto, že bych to musela rozdýchávat... Trochu nesmyslně se tím veřejně „chlubím“ snad jen proto, abych se z toho co možná nejvíce do budoucna poučila. Golf je zkrátka o hlavě mnohem více, než jsem si doteď myslela. Každou odehranou ránu bych měla hodit za hlavu, nehledě na to, jak hloupě či dokonale provedená byla (nedohraný metrový put do birdie, …). Nic se s tím totiž už stejně nedá dělat, jakmile máte nahlodanou psychiku, tak jste ten den na hřišti zbytečně. Mohla bych vyprávět o tom, jak jsem se ze všech sil po naprosto zbytečném doublebogey snažila vrátit zpět do hry, přihodila další bogey a už jen bezmocně sledovala, jak na svých dalších dvou nejoblíbenějších jamkách připisuju ještě 4 rány navrch...

No, nicméně abych doplnila výsledky, v polovině ligy jsme momentálně stále na pátém místě, ovšem na první Týn nad Vltavou ztrácíme už 60 ran. Předposlední víkend v červenci nás čekají ještě dvě kola v Alfrédově, ale ztráta už je to velká.

Muži jsou sice na místě sedmém, ale na první místo ztrácí o čtyři rány méně a na Alfrédov si prý velmi věří.  

Stejně jako dosud, i další zprávy z dění III. ligy můžete sledovat podle štítku (odkaz).

III. liga - První kolo

Sedíme v restauraci po večeři a u piva rozebíráme naší dnešní hru.

„No a teď si vemte, že bychom to hráli všechno v paru. To bychom se pak asi museli bavit o počasí...“ A to přesně vystihuje minimálně mojí dnešní hru.

Ráno jsme vydatně posnídali a vyrazili časně, abychom se stačili pořádně rozcvičit. Po cestě jsme se stavili ještě v jednom místním obchodě a nakoupili dostatek jídla.

ASIA MARKET

POTRAVINY - DOMACIMI - POTREPY v Hazlově 

Od včera jsem věděla, že na rány železem se mohu spolehnout, a tak jsem většinu času před startem strávila na putting greenu. Bohužel, na mém výsledku to nebylo absolutně znát. Celkem jsem donesla dokonce čtyři trojpaty a jeden čtyrřpat, takže hra jako taková nebyla moc špatná, ale ve výsledku to udělalo 90 ran.

Když se podívám na celkové výsledky prvního kola, nebyla jsem jediná, kdo nehrál podle svých představ.

My, aniž bychom škrtali, jsme mezi ženami zapsali 286, a přestože jsme na pátém místě, na vedoucí Týn nad Vltavou ztrácíme 19 ran.

Muži, kteří škrtli 94, zapsali nakonec 452, v dnešním kole našli stejný počet přemožitelů jako my, ale na první místo jim stačí o jednu ránu méně. Kromě toho jim do karet hraje i to, že výsledek skládají z 5 počítaných hráčů, kdežto my jen ze 3, tudíž bychom se za předpokladu, že ostatní zahrají přibližně stejně, musely zlepšit každá minimálně o šest ran. A to já teda v plánu mám!

El Presidente s dalšími členy týmu nadále ladí formu pomocí slivovice, my jakožto mládež a navíc já - zodpovědný kapitán – poctivě sledujeme PGA a fandíme Rorymu.

Jak se nám bude dařit zítra, to se samozřejmě dozvíte. Sledovat můžete po kliknutí na štítek III.ligy.

Házlov - Cvičné kolo a první komplikace

Hlásím se z pokoje v pensionu Seedberg nedaleko golfového hřiště v Házlově. Tento víkend se tu totiž pokusíme postoupit ze III. ligy družstev Západ A. Než se zítra pustíme do bojů, je třeba ujasnit si pár věcí.

Co je důležité, přestože jsem věkově z týmu žen nejmladší, hlavně díky nejnižšímu hendikepu jsem dostala tu důvěru a jsem pro tenhle víkend kapitán. Co si budeme povídat, kromě toho, že jsem odevzdala nominaci se svým podpisem a zítra si musím vyzvednou visačku „Kapitán GC Hořehledy“, to zas tak významná funkce není. Nicméně já, přestože mám za sebou už nějakých 6 let florbalu a 5 let golfu, jsem nikdy kapitánem nebyla, a tak tomu hodlám sama připsat patřičný význam!

Do dnešního cvičného kola jsem vyrazila s ambicemi potvrdit papírové předpoklady a donést číslo hodné mého hendikepu. Společně se sestrou, s El Presidente a talentovaným Ondrou Zdrhou jsme vyladili formu na driving range, a přestože ne všechny jamky nám vyšly tak, jak jsme si představovali, za sebe musím říct, že jsem spokojená. Hendikep jsem si obhájila, což pro mě, jakožto veli krátkou hráčku, je na tomto poměrně dlouhém hřišti úspěch.

Hned večer se naskytla první komplikace. Jedné člence našeho týmu nebylo povoleno startovat, protože její členství v klubu nesplňovalo požadované podmínky. Reprezentant klubu musí být členem dříve než v dubnu. Teď to tedy znamená, že budeme hrát 3 a všechny 3 výsledky se budou počítat, nemáme koho „škrtnout“. Je to velká nepříjemnost, ale i tak věřím, že se nám podaří zítra zahrát kvalitní výsledky.

Důkaz o tom, že dolaďujeme formu u sledování Golf Channelu, a zítra držte palce! :)  

Pro sledování našich výsledků klikněte na štítek III. ligy.

První letošní jamkovka = první bod!

Konečně jsem se pustila do těch dlouhodobějších bojů a včera jsem rozehrála první jamkovku. Hra na jamky, neboli jamkovka, je asi můj vůbec nejoblíbenější formát hry, kdy hrajete jen proti jednomu soupeři a počítáte si body za každou jamku, na které jste měli lepší výsledek. Proto je jedno, jestli na jednom odpališti pošlete do outu jeden míček nebo rovnou tři. Můžete jamku vzdát, darovat tak sice bod soupeři, ale máte čas na to se uklidnit a od dalšího týčka můžete začít s čistou hlavou, aniž by vás trápily předchozí rány. To v klasickém turnaji na brutto rány, případně na stableford body dost dobře nejde, protože v podvědomí víte, že to tripley bogey z předchozí jamky někde musíte dohnat a tlačíte se do birdie.

Taky strategie je při jamkové hře poněkud rozmanitější. Nesnažíte se celých 18 jamek zahrát tak nějak konzistentně dobře, konzervativně a bez rizik. Musíte reagovat na to, jak hraje váš soupeř. Pokud se mu daří, je třeba trochu zariskovat a pokusit se zahrát lépe, pokud ale zahrál například první ráno do outu, stačí hrát na jistotu.

Další, co je na jamkovce nedocenitelné, je takové to zdravé hecování, v čemž mohu směle doporučit borce z PGL. Právě s jedním z této party jsem včera sehrála, jak jinak než napínavý, souboj. Už podruhé byl mým soupeřem Franta „Feri“ Šálek.

„To bude ještě hodně golfu“ ironicky oceňoval moje nepovedené přibližovací putty.

„Tyhle já umim“ vracela jsem mu to, když jsem se připravovala na delší put, jehož proměnění by znamenalo bod pro mě.

„Těžkej put, těžkej... Ten bych nechtěl hrát“ zkoušel mě rozhodit, když už na to jeho herní schopnosti nestačily. Zpočátku to vypadalo, že to bude tuhý boj. Oba jsme hráli velmi dobře, vše nasvědčovalo tomu, že dnes rozhodne proměňování puttů. Ve střední pasáži hry jsme oba, pravděpodobně rozhozeni zprávou o Pepíkově hole-in-one (foto by M. Kopčák), začali přiměřeně kazit a vedení se přelévalo ze strany na stranu. Franta si pak vybral svou dávku smůly a já se tři jamky před koncem s veděním o tři rány už už viděla s vítězství v kapse. Jak se ale říká, neměla jsem chválit dne před večerem, protože další dvě jamky jsem ukázkově pokazila, na sedmnáctce jsem si navíc při švihu doslova vstřelila hlínu do oka, a tak jsem na poslední jamku vstupovala už s pouhým jedním bodem navrch a slzícím okem jako bonusem. Stačilo mi tak jamku „půlit“ (= oba soupeři zahrají stejný výsledek), což se mi nakonec po zkažené druhé ráně, ale luxusní příhře a jednoputtu nakonec povedlo a mohla jsem si už podruhé ve své „kariéře“ připsat Františkův skalp!   

Den otevřených dveří a první fanoušek

Jako každý rok, i letos náš golfový klub v Hořehledech otevřel dveře všem potencionálním zájemcům o tento sport, kteří si tak dnes po celé odpoledne mohli přijít nejen golf vyzkoušet, poslechnout si něco zajímavého z jeho historie, ale také si odnesli slevu na případné členství.

Na driving range na ně čekal zkušený tým trenérů (včetně mě), dostatek míčků a holí k zapůjčení a navíc také nějaké to občerstvení.

Musím říci, že většina lidí dnešek pojala spíše jako nevšedně strávené odpoledne než jako první krok v cestě za novým koníčkem. I přesto se však našlo pár přirozených talentů, které jejich povedené odpaly uchvátily natolik, že jsme je v Hořehledech jistě neviděli naposled.

Mezi zásadní zjištění dne musím rozhodně zařadit následující. Mám svého prvního oficiálního fanouška! Jeden starší pán za mnou přivedl svého vnoučka, že prý abych si ho vzala do parády. Zatímco prcek pilně odpaloval, vyslechla jsem si pár velmi milých komplimentů... A musím říci, že na to by si člověk opravdu rychle zvykl. Nakonec jsem zjistila, že pán má pěkně v merku, kde jsem kdy hrála, věděl i o Prezidentském poháru z minulého týdne a příliš nadšený prý z mého výsledku nebyl!

A tak je to tady... Mám svého prvního fanouška, teď už vím, že mám kvůli komu hrát a proč se snažit. Zvláštní, ale příjemné…  

Prezidentský pohár 2012

Jsem si vědoma toho, že k dosahování co nejlepších výsledků vedou dvě cesty, ideálně jejich kombinace. První je zdokonalování švihu, respektive oprava chyb v něm, a druhou jsou kvatilní hole určené mojí výkonnostní kategorii. Respektive v podstatě asi jakékoliv jiné, než mám já, protože 5 let staré dámské modely Big Berthy od Callaway nejsou tou správnou volbou pro můj poměrně silový, sportovní švih. Vzhledem k tomu, že na nové hole však nemám v současnostni dostatek peněz, začala jsem hned po odmaturování intenzovně pracovat na odstranění těch největších chyb. Bez trenéra to samozřejmě nejspíš dlouho nepůjde, ale zatím jsem ve fázi, kdy vím, co dělám špatně. Jen nevím, jak se toho zbavit.

Co se nějakých prokazatelných výsledků týče, můžu nahlásit jednoznačný posun. V neděli se totiž v Hořehledech konal Prezidenský pohár ku příležitosti 55. narozenin našeho El Presidente, majitele klubu.

Od začátku sezony se mi podařilo rány lehce prodloužit (což ovšem bude asi ještě nejvíc práce), hlavně je také ale zpřesnit. Proto jsem zapsala velké množství nejen zasažených fervejí, ale i greenů v regulaci. Objektivně tak mohu říci, že výsledek jsem si víceméně propatovala. Dva putty jsou sice v pořádku v případě, že jamka skončí parem, ale často se mi stalo, že jsem se krátkou přihrávkou nedostala dostatečně blízko k jamce, abych pak zachránila jednoputtem. I tak jsem ale až do 13. jamky šla solidní výsledek někde kolem +5. Pak jsem ovšem zahrála aut, rozhodila se triple bogey a pak už to nestálo za nic.

Ve výsledku z toho bylo páté místo, což vzhledem k účasti někdy kolem 55 hráčů není zas tak špatné, ale HCP zhoršen, a tak spokojená být nemůžu...

Kromě mozolů, bolavého lokte a nových puchýřů mám však konečně pocit, že se snad začínám někam posouvat. Alespoň lehce. Forma by se, upřímně, před blížící se III.ligou docela hodila...