Den otevřených dveří a první fanoušek

Jako každý rok, i letos náš golfový klub v Hořehledech otevřel dveře všem potencionálním zájemcům o tento sport, kteří si tak dnes po celé odpoledne mohli přijít nejen golf vyzkoušet, poslechnout si něco zajímavého z jeho historie, ale také si odnesli slevu na případné členství.

Na driving range na ně čekal zkušený tým trenérů (včetně mě), dostatek míčků a holí k zapůjčení a navíc také nějaké to občerstvení.

Musím říci, že většina lidí dnešek pojala spíše jako nevšedně strávené odpoledne než jako první krok v cestě za novým koníčkem. I přesto se však našlo pár přirozených talentů, které jejich povedené odpaly uchvátily natolik, že jsme je v Hořehledech jistě neviděli naposled.

Mezi zásadní zjištění dne musím rozhodně zařadit následující. Mám svého prvního oficiálního fanouška! Jeden starší pán za mnou přivedl svého vnoučka, že prý abych si ho vzala do parády. Zatímco prcek pilně odpaloval, vyslechla jsem si pár velmi milých komplimentů... A musím říci, že na to by si člověk opravdu rychle zvykl. Nakonec jsem zjistila, že pán má pěkně v merku, kde jsem kdy hrála, věděl i o Prezidentském poháru z minulého týdne a příliš nadšený prý z mého výsledku nebyl!

A tak je to tady... Mám svého prvního fanouška, teď už vím, že mám kvůli komu hrát a proč se snažit. Zvláštní, ale příjemné…  

Prezidentský pohár 2012

Jsem si vědoma toho, že k dosahování co nejlepších výsledků vedou dvě cesty, ideálně jejich kombinace. První je zdokonalování švihu, respektive oprava chyb v něm, a druhou jsou kvatilní hole určené mojí výkonnostní kategorii. Respektive v podstatě asi jakékoliv jiné, než mám já, protože 5 let staré dámské modely Big Berthy od Callaway nejsou tou správnou volbou pro můj poměrně silový, sportovní švih. Vzhledem k tomu, že na nové hole však nemám v současnostni dostatek peněz, začala jsem hned po odmaturování intenzovně pracovat na odstranění těch největších chyb. Bez trenéra to samozřejmě nejspíš dlouho nepůjde, ale zatím jsem ve fázi, kdy vím, co dělám špatně. Jen nevím, jak se toho zbavit.

Co se nějakých prokazatelných výsledků týče, můžu nahlásit jednoznačný posun. V neděli se totiž v Hořehledech konal Prezidenský pohár ku příležitosti 55. narozenin našeho El Presidente, majitele klubu.

Od začátku sezony se mi podařilo rány lehce prodloužit (což ovšem bude asi ještě nejvíc práce), hlavně je také ale zpřesnit. Proto jsem zapsala velké množství nejen zasažených fervejí, ale i greenů v regulaci. Objektivně tak mohu říci, že výsledek jsem si víceméně propatovala. Dva putty jsou sice v pořádku v případě, že jamka skončí parem, ale často se mi stalo, že jsem se krátkou přihrávkou nedostala dostatečně blízko k jamce, abych pak zachránila jednoputtem. I tak jsem ale až do 13. jamky šla solidní výsledek někde kolem +5. Pak jsem ovšem zahrála aut, rozhodila se triple bogey a pak už to nestálo za nic.

Ve výsledku z toho bylo páté místo, což vzhledem k účasti někdy kolem 55 hráčů není zas tak špatné, ale HCP zhoršen, a tak spokojená být nemůžu...

Kromě mozolů, bolavého lokte a nových puchýřů mám však konečně pocit, že se snad začínám někam posouvat. Alespoň lehce. Forma by se, upřímně, před blížící se III.ligou docela hodila...