Tábor pro malé teroristy

Zatímco všech zbylých sedm dětí (dvě odjely na víkend za jinými povinnostmi, ztráty na životech nulové) se mohlo zábavou potrhat u hraní Wii-čka (technika mě přemáhá, je možný, že s tím umí mnohem líp než já?), já jsem se alespoň na chvíli schovala za monitor notebooku, abych uplynulých pár dní zhodnotila.

Je pochopitelné, že každý den se člověk probudí do jiné nálady. A byť můžu teď mít (plna dojmů z Pinďa Cupu 2013) růžové brýle, nerada bych pak jednou v nějaké vzteklejší chvilce četla tento článek a říkala si: „Co to tady melu? Vždyť to nejsou děti, to jsou malý teroristi!!!“

Inu začnu radši negativním pohledem na věc. Pravdou je, že tenhle týden byl tou nejúčinnější antikoncepcí, jaké se mi kdy mohlo dostat. Ještě mi zbývá jeden den a jsem unavená, naprosto vyždímaná,a to jak psychicky, tak fyzicky. Po pár hodinách jsem ztratila pojem o tom, co je normální dětská nerozvážnost a co úlety rozmazlených harantů. Nerozeznám od sebe jejich roztomilou nevědomost od lenosti a neschopnosti dávat deset vteřin při rozdávání pokynů pozor. Mnohdy jsem je seřvala za maličkosti, zatímco spoustu jiných přečinů jsem vyčerpáním přehlížela.

Ty děti jsou všude. Když je zrovna nevidíte, tak je zaručeně slyšíte, nebo alespoň cítíte jejich přítomnost (nemůžu jim přece zakazovat prdět). Baví je v podstatě všechno kromě golfu (což je na golfovym táboře docela prekérka), na všechno mají tisíc odpovědí a všechno si umí dokonale zdůvodnit.

Všechno jim musíme říkat stokrát, ale stejně se zaručeně vždycky najde z těch devíti aspoň jeden záškodník, co to udělá jinak, něco si nepřinese, zapomene... Stačily i ty tři dny a já už na sto procent vím, kdo konkrétně – naprosto pokaždé přijde pozdě (Kája), bude vždy v opozici (Marek), odpoví zásadně na to, na co se ho nikdo neptá (Dejv), si neuklidí boty (Martin), bude kecat, když budeme něco vysvětlovat (Tomáš s Jirkou), nikdy nepozdraví (Honzík), nikdy nedojí žádné jídlo (David) a nikdy se neusměje, ani kdyby se člověk rozthal (Filip).

Jenže protože zrovna teď mám náladu dobrou, je třeba se na to dívat taky trochu pozitivně. I když nám to dalo hodně práce, můžu téměř s klidem tvrdit, že jsme si ty prcky docela vychovaly. Pokoje jsou téměř neustále uklizený, nikde není bordel, špinavé prádlo po zemi ani neustlané postele. Nikdo nic nerozbil, nikdo si neublížil, brečelo se jenom párkrát a jenom chvilku. Na všech je vidět obrovský posun od loňského roku, všichni se snaží, ale (většinou) se navzájem i dokážou podpořit a pochválit. Mají radost ze hry a golf je zajímá i mimo hřiště – golfovým filmem jsme docela zabodovaly :).

Jenže jak řekl klasik – svět není černobílý, a tak nejspíš všichni pochopili, že pravda je někde uprostřed. Teroristi to jsou a teroristama zůstanou, ale nic moc to nemění na tom, že je mám ráda, a i když nadávám (někdy i nahlas), tak se těším na příští rok! :)  

Ale pojďme si říct, že usadit prcky po večeři k telce a vyrazit za zapadajícího slunce oběhnout (objet) si devět jamek, to není atmoška úplně k zahození! :)

P.S. Pinďa Cup bude jako samostatný článek, jen co budou nějaký fotky :) 

PGM - Tři oříšky pro... feedback

Já upřímně doufám, že jsem svým zážitkům dala dostatečně velký odstup, aby jejich hodnocení nebylo zaujaté, bylo stručné, jasné a věcné. Zároveň mi zítra startuje další „zaznamenáníhodná“ událost – dětský golfový tábor v Hořehledech – a tak je třeba předchozí téma s grácií uzavřít. Dovolte mi tedy vrátit se k Honma Pilsen GolfMasters 2013.

Všechny zážitky jsem se snažila rozdělit přehledně do tří bodů, neboť psaní souvislých textů jsem jednak už vyčerpala (o turnaji jsem celkem odhadem napsala přes 20 stran - čtěte na webu, v časopisu Golf a Magazínu Dýšina), a jednak to usnadní přehlednost pro ty z vás, jež u toho nebyli, případně jsem je ještě neobtěžovala vyprávěním.

Kdykoliv se mě někdo po turnaji zeptal: „Tak co, jaký to bylo?“ Odpovídala jsem dlouhým mlčením, protože pro mě bylo nesmírně těžké vybrat si, čím začnu. Nikdy jsem nedokázala odvyprávět všechno, aniž bych nezapomněla na něco neméně úžasného, a nikdy jsem to nestihla odvyprávět do té doby, než to posluchače přestalo bavit. Takže vážení, ANO, užila jsem si to moc. V zásadě rozděluji zážitky na tři velké skupiny:

Melissa

Bylo by přinejmenším nelogické nezačít tou, kvůli které to všechno začalo. Vyhlížela jsem ji v podstatě už od pondělí, a když jsem se dozvěděla, že nebude na středeční Players party, najednou mě nelákalo na ni jít. Nicméně, dočkala jsem se. Ve čtvrtek jsem si jí „našla“ na Pro-Amu a vyfotila jsem se s ní. V pátek byla to první, co jsem ráno viděla – na chipping greenu před klubovnou. Když jsem se za ní vydávala na hřiště každý den, neuniklo to ani jí, ani caddymu Olliemu. Od sobotního odpoledne mě oba začali zdravit. A byť jsem byla nervózní jako pra*e, domluvila jsem si s ní nakonec i rozhovor.

- „Můžeme to udělat po hře?“ ptala se skoro starostlivě

- „Bude se končit docela pozdě, nebudete spěchat na hotel?“ přebíjela jsem to já
- „No... a nebo to můžeme udělat a hotelu?“ zněla mi ještě dlouho v hlavě věta, kvůli které si ze mě nejeden pozdější posluchač dělal srandu. No, rozhovor jsme sice udělaly až druhý den po finálovém kole, trochu ve spěchu, protože poslední flighty byly ještě na hřišti a Melissa spěchala na letiště. Ale i tak se mi stihla podepsat na notebook, usmála se, poděkovala a odešla... Já dopsala rozhovor, který vyjde v září, a chtělo se mi brečet! Jednak proto, že jsem si teda splnila ten sen, a jednak proto že jí zas uvidím až bůhví kdy!!!

Práce

Ať už jsou moje osobní zážitky a zápisky jakékoliv, je nepopiratelné, že na tenhle turnaj jsem jela především za prací. Jakožto pravá ruka dvorního novináře promotérské firmy jsem měla na zápěstí pásku, se kterou jsem se dostala prakticky kamkoliv. A tak jsem si od pondělí posedávala na nádvoří klubovny, kam normální novináři nemohli. Vzhledem k tomu, že prvních pár dní bylo pramálo co na práci, většinou jsem se tvářila, že něco důležitého kutím na svém PC a po očku jsem sledovala všechny ty golfistky, co se pomalu začínaly promenádovat areálem. Je k nevíře, jak OBYČEJNÉ ve skutečnosti jsou. Jasně, nikdo nečekal, že budou zářit jako by byly ze zlata, ale když třikrát projdete kolem maličké Japonky, a teprve potom s hrůzou zjistíte, že to byla Ai Miyazato, a hloubete v paměti, jestli jste před ní neměli padnout na kolena, tak to značí velký zážitek (nebo míru šílenství).

A tak jsem pila kafe ob jeden stůl od legendy všech legend Laury Davies, několik hodin jsem šmírovala evropskou jedničku Lee-Anne Pace se svými kamarádkami, nenápadně jsem pozorovala, co obědvá skotská kráska Carly Booth, a pokorně jsem ve frontě u bufetového stolu pouštěla před sebe Becky Brewerton.

Velkou kapitolou pro mě pak byl pobyt v Media Center. Překvapilo mě, s jakou samozřejmostí mě, mladý ucho, vzaly mezi sebe takové kapacity, jakými jsou pan Lorenz a Nikodým. Netrvalo dlouho a s většinou těch nejvýznamnějších lidí jsem si tam tykala, čímž se mi potvrdilo pouze to, že jejich sympatie z obrazovky nejsou dílem televizních kamer. Na rozdíl od toho nepříjemnou zkušeností bylo to, že i v tak malém světě, jako je ten golfový, se najdou média, která se mezi sebou nemohou vystát. Nicméně takové aférky nechť navždy zůstanou mezi zdmi „tiskáče“, stejně tak jako krycí jména: Miss golfistka, Kanibalka, „Ta Lesbička“, Orangutan, … Nebudu zapírat, že mi chvíli trvalo, než jsem se zorientovala. Ale jinak byly všechny dny, přestože mnohdy od půl sedmé ráno do deseti večer, strávené v klimatizovaném domečku s neustále čerstvým občerstvením a kávou velmi příjemné!

Anka a Luka

Do třetice všeho dobrého. Obrovský podíl na tom, proč pro mě tenhle týden byl tak nezapomenutelným zážitkem, byla německá slečna a její vtipálek caddy. Jen si to představte. Shodou náhod se na středeční players party seznámíte se sympatickou holkou. Hraje na tour teprve rok, nic se od ní neočekává, vždyť dokonce přespává u kamaráda a jiný kamarád jí zase nosí hole... No a tak jí přejete hodně štěstí, jste v kontaktu, chodíte na obědy, posloucháte drby – kdo, kde, s kým... A ona potom vyhraje! Zní to trochu jako scénář amerického sportovně-romantického filmu s průhledným happy endem a nebudu tvrdit, že mi po vítězném puttu nevyhrkly slzy do očí... Kromě toho, že jsem pak nemusela jako ostatní novináři nahánět Anku pro rozhovor, počkala jsem na večer a popovídala si s ní u jídla; … kromě toho, že pak i s Lukou byli oba tak moc hodní, že jeli navštívit děti a rodiče na námi pořádaný Pinďa Cup, … kromě toho, že jsem s nimi seděla dlouho do večera na dvoře klubovny, kde zůstali už jen promotéři a sami na nás vrhali podivné pohledy – jakto že ta nová mladá holka, co tu psala články, zná tu vítězku? … kromě toho, že jsme v neděli hrozně moc slavili, navíc ještě s dalšími caddies, mimo jiné i Olliem od Melissy... tak kromě toho všeho, jsem navíc našla dva přátele, dvě spřízněné duše, které jsem sice neměla možnost poznat delší dobu, ale přirostly mi k srdci tak, že jsem se při loučení neubránila slzám.

A jaké z toho týdne plyne ponaučení? Že mít sny se vyplatí. A přestože jsem dosud nikdy neuměla moc přesně odpovědět na otázku: Čím by ses jednou chtěla živit? Tak, ať je to jakkoliv absurdní, já chci teď pracovat na svém psaní, pracovat na svojí angličtině... a doufat, že jednoho dne budu moct jezdit po světě a sdílet se čtenáři to, co jsem si tak zamilovala...

Pinďa Tour 2013 - Darovanský dvůr

Musím se veřejně pokárat! V poslední době nemám moc času, který bych trávila s golfovou holí, a když už si nějaký najdu, rozhodně pak nemám čas o tom něco dlouze sepisovat. A tak se (zatím) bez mého komentáře obešel například jak Dragon Press Open 2013, tak i moje zatím první návštěva Golf Clubu Hodkovičky, nebo třeba rozhovor s promotéry turnajů Pilsen Golf Masters a Czech Challenge Open.

Co však rozhodně vynechat nemůžu, to je další ročník našeho oblíbeného turnaje Pinďa Cup! Přiznám se, že vzhledem k tomu, že protože už děti netrénuju, téměř vůbec se nevídáme, a tak jsem se na ně docela těšila!

První turnaj letošní sezony pro děti začal v Darovanském dvoře, kam se vždycky moc rádi vracíme, neboť lidé jsou tam příjemní a pokaždé nám tam vyjdou perfektně vstříc. Letos bude Tour složená pouze ze tří turnajů, neboť se nám neosvědčilo vyjíždět do velkých vzdáleností. Nejlepší účastí a nejpohodovější atmosférou vyhlášené turnaje tedy zachováváme – Darovanský dvůr, Alfrédov a klasické finále v Hořehledech.

Dětí se nám sešlo krásných 11, což je ideální počet, aby byla slušná konkurence, ale zároveň aby nebyl průběh příliš zdlouhavý. Mezi ostřílenými favority Davídkem s Honzíkem jsem spoustu dětí neznala, ale to se dalo samozřejmě čekat. S o to větším očekáváním jsem vyhlížela výsledky.

Davídek ani Honzík nezklamali, když obsadili první dvě místa (kdo loni sledoval výsledky, tomu snad ani nemusím připomínat, že Davídek byl zkrátka ZASE druhý!). Třetí místo na bedně obsadila právě jedna z (pro mě) nových tváří – Tomáš Rada.

Pořadí po prvním turnaji:

1. Honzík
2. David H.
3. Tomáš R.
4.-5. Terka
4.-5. Vojta
6. Filip V.
7. Tomáš Č.
8. Filip Č.
9. Anička
10. David Č.
11. Karolínka

… nebo... alespoň doufám. Protože na výsledkovou listinu se mi v bagu vylilo pití a není zrovna dvakrát čitelná. A tak, pokud byste náhodou někdo našel nějakou nesrovnalost, ráda opravím!

Golfu zdar a tomu dětskému obzvlášť! :)

P.S.
- Fotky dodám později.
- Na co se můžete těšit (snad):
     - Reportáž ze 3.a 4. kola III.ligy (reportáž z loňska ZDE)

     - Střípky z PGM, kam se letos podívám z pohledu PRESSu (jak jsem PGM propadla loni čtěte ZDE)
- Články z Pinďa Tour 2012 ZDE 

Pinďa Cup - Finále v Hořehledech

   Ať chci nebo ne, jedno musím sportovně uznat. Ti naši prckové mě opět dostali. Snad se nikdo nebude zlobit, když začnu trochu zeširoka...
   Je to něco málo přes 4 roky, co jsem poprvé, lehce nervózní a se sestrou po boku přišla na pravidelný pondělní trénink v roli trenérky. Za tu dobu se toho hodně změnilo, troufám si tvrdit, že všechny změny dopadly dobře, nebo alespoň měly původně dobrý záměr. 

   Od obyčejných tréninků, patovacích soutěží o lízátko, přes první pořádný turnaj na pořádném hřišti, až po monstrózní tour po Západních Čechách a ceny nemalých hodnot. To všechno byly zkušenosti, které nám pomohly vykrystalizovat takovou podobu, kterou u nás měl mládežnický golf letos. Tréninky se sice lehce zpoplatnily, ale i bez hlavního sponzora loňského roku se nám povedlo dát dětem možnost zahrát si na hřištích špičkové úrovně – Alfrédov, Darovanský dvůr i Mariánské Lázně.
   Ať jsem sebevíc neustále tvrdila, že mít na starost tyhle špunty je ta nejlepší antikoncepce, za ta léta mi všichni přirostli k srdci. Nevím, jestli je nějaký lepší pocit, než sledovat jejich radosti, nebo jestli mám nějaké lepší historky než z těchto tréninků, ale o tom třeba jindy..

  Celou sezónu všichni pilně trénovali (někteří více), ale všichni se dočkali toho dne, kdy se v Hořehledech hrál finálový turnaj celé tour, a tak se zároveň rozdávaly ty největší ceny.
   Bohužel, snad jediný deštivý den celého srpna nám vyšel zrovna na pátek a malé naděje nám trochu zmokly. Nicméně, když se přes všech 9 jamek všichni prokousali až do restaurace, čekala tam na ně porce hranolek, kuřecí řízečky a palačinky se zmrzlinou, takže na nějaké promoklé ponožky bylo brzy zapomenuto.
   Než se začalo vyhlašovat, ségry Bára a Simča, kterým se povedlo téměř nemožné – za předchozí turnaje nasbíraly stejný celkový počet bodů –, se ještě jednou utkaly v patovací soutěži, která rozhodla jednak o úspěšnější golfistce ze sesterské dvojice a zároveň o vítězce mezi dívkami.
   Jak už jsem naznačovala v předchozích článcích, na celkového vítěze měl skvěle našlápnuto Davídek. I tentokrát zaujal druhé místo dne, což mu v celkovém součtu stačilo na náskok čtyř bodů před druhým Honzíkem. Ten byl kromě celkového stříbra oceněn také odměnou za nejpilnější docházku na trénincích. Nejlepší trojku a místa „na bedně“ doplnila Simča, která v rozstřelu porazila sestru Báru. Do první pětky se ještě vešla Kája, ale ceny byly samozřejmě připraveny pro každého.

   Většina potřebných informací padla už mezi vyhlášením a následným překvapením – ohňostrojem, ale já bych přeci jen ještě jednou ráda poděkovala všem, kteří se podíleli na těch krásných vzpomínkách, které si ze společných dní strávených na greenu odnesu.
   Co se čistých faktů týče, tréninky nadále pokračují každé pondělí od 15:30 do 17:00, do konce září ještě pod naším vedením, dále do konce sezony pod vedením Martina Kopčáka, který se prý už moc těší! :)
   O případných změnách budou všichni zúčastnění včas informováni!

   Já, vzhledem k tomu, že netuším, jak mi dopadne rozvrh na vysoké škole a těžko odhadovat, jestli se někdy utrhnu, abych dál trávila čas s našimi nejmenšími golfisty, bych ráda ještě jednou poděkovala:

- Panu Čelikovskému za to, že nám před čtyřmi lety dal důvěru a vložil budoucnost mládežnického golfu v Hořehledech do našich rukou.
- Všem rodičům za to, že se nebáli svěřit nám svoje ratolesti a trpělivě je vozili na tréninky, i když třeba sami golf nehrají
- Všem sponzorům za to, že pochopili, že dětem stačí maličkosti a že my bychom sami dohromady moc cen nedali
- Všem golfovým klubům a hřištím, kde jsme si mohli ZADARMO uspořádat nějaký ten turnájek
- PilsnerGolf Resortu Hořehledy, všem zaměstnancům, greenkeeperům za skvělé hřiště a za to, že trpělivě snášeli, když se jim děti strefovaly do autíčka na sbírání míčků, kuchařovi za skvělé palačinky, …
- Jmenovitě Martinu Kopčákovi za to, že se snažil urvat pro nás vždycky z rozpočtu maximum. A taky za to, že měl nakonec dojemnou řeč, díky které mám na všech fotkách rudé oči...
- Svým rodičům a babičce za to, že nás už více než čtyři roky týden co týden vozili na tréninky, přestože se jim to né vždy úplně hodilo
- A v neposlední řadě dětem samotným. Za to, že je golf baví... (Prosím rodiče, kteří si tento článek přečtou, aby to vyřídili! Díky)

Celkové pořadí Pinďa Tour 2012:
1. Davídek Hasman
2. Honzík Fiala
3. Simča Hofmanová
4. Bára Hofmanová
5. Kája Foldová
6. Tomáš Salfický
7. Anička Vacková
8. Patrik Nový
9. Marek Pytlík
10. Verča Nová
11. Martin Pytlík

Články z ostatních turnajů ZDE!

Náměty, připomínky, fotky, nebo pouhé pozdravy i nadále můžete posílat na blazkovat@email.cz
 Díky!


Poznámka pod čarou: Fotky budou v brzké době.

Pinďa Cup - Mariánské Lázně; Sport všech generací

Nejsou to jen olympijští sportovci, kdo si na první polovinu srpna musel správně načasovat formu. Symbolického data 8.8. se totiž konal další, předposlední, Pinďa Cup 2012.

Přestože se ještě dopoledne nad Mariánskými Lázněmi honily mraky, dosavadní „objednané“ počasí na letošní Pinďa Tour opět nezklamalo. Velká opalovačka se sice nekonala, ale důležité je, že jsme nezmokli, a mohli si tak vychutnat další povedené golfování o pěkné ceny.

Mladých golfových nadějí dychtících po poháru pro vítěze se tentokrát sešlo osm, přičemž „naši“ borci tvořili polovinu. Startovní pole bylo kromě nich doplněno také o tři mladé slečny z Alfrédova a domácí svěřenkyni Mariánského tréninkového centra.

Z pohledu organizátorky, která svůj um musí prokázat pouze u sčítání a vyhlašování výsledků, musím uznat, že Chip&Putt Akademie je sice nesmírně krásná, ale zároveň se svými hlubokými bunkery a všudypřítomnými vysokými stromy neskutečně obtížná. Proto skládám poklonu všem zúčastněným, neboť jejich výsledky byly záviděníhodné. Do jednoho.

Abych už ale nenapínala nedočkavé čtenáře, kteří ještě neví, jak celé klání dopadlo, pojďme si povědět, kdo tedy nakonec zahrál výsledek úplně nejlepší. Jak jsme na naší dětské tour už zvyklí, výsledky jsou velmi těsné. Své by o tom mohl vyprávět Davídek Hasman. Ten se letos zúčastnil všech (tedy tří) turnajů, na všech obsadil druhé místo a na VŠECH mu na rozstřel o první místo chyběla jedna rána. Nám tak nezbývá než popřát Davídkovi pevné nervy na poslední, finálový, turnaj v Hořehledech. Věřím, že nejsem sama, kdo by Davídkovi přál, aby už konečně na ten pomyslný titul dosáhl. I pokud by se mu to nepovedlo, je třeba připomenout, že se zároveň počítají výsledky za celou tour. Tam by pak mohl své konzistentní výsledky zužitkovat. Dost ale o stříbrné příčce, pohár si tentokrát zcela zaslouženě odnesla domácí Anička Slavíková, která přiznala, že hřiště velmi dobře zná, neboť na něm trénuje několikrát do týdne. Gratulujeme nejen jí, ale i bronzovému medailistovi Honzíkovi.

Pro úplnost zde zvěčníme také umístění na dalších příčkách:

1. Anička Slavíková
2. Davídek Hasman
3. Honzík Fiala
4. Simča Hofmanová
5. Bára Hofmanová
6. Maruška Vašíčková
7. Tomáš Salfický
8. Anička Vacková

Hra všech generací

Ještě než doplním i průběžné výsledky Pinďa Tour, dovolte mi chvilku rozjímat. Během tohoto slunečného odpoledne jsem totiž byla svědkem něčeho, co by dojalo každého, kdo miluje tu skvělou hru, kterou golf bezpochyby je. Zatímco poslední flight právě zdolával devátou jamku, přihlížejícím se kromě jejich povedených ran naskytl pohled i na dalšího návštěvníka akademie. Byla jím shrbená žena, která v dálce těžce pokulhávala směrem ke greenu a za sebou táhla tašku na kolečkách, se kterou chodívala moje babička nakupovat. Z té „čouhaly“ asi tři hole. O čtvrtou se paní při chůzi opírala... Na recepci nám zvídavým bylo prozrazeno, že tahle paní je pravidelnou návštěvnicí akademie už „odjakživa“ a že je jí rovných 93 let. Nikdo z nás se nezmohl na nic jiného, než na užaslé „VAU“. Při pohledu na naše prcky v doprovodu svých rodičů a mnohdy prarodiců jsem tak byla svědkem toho, že golf je sport pro všechny generace.

Průběžné pořadí před posledním turnajem tour - „TOP 10“

1. Davídek Hasman – 38
2. Honzík Fiala – 34
3. Simča Hofmanová – 26
4. Maruška Vašíčková – 24
5. Terka Virtová, Kája Foldová – 22
6. Kačka Tuháčková, Bára Hofmanová – 20
7. Tomáš Salfický – 18
8. Anička Slavíková - 16

Na závěr je třeba podotknout, že tolik avizovaný finálový turnaj se bude konat v pátek 31.8. v Hořehledech.

Případné dotazy, registrace, nebo připomínky směřujte na blazkovat@email.cz

S radostí uvítáme jakékoliv sponzorské dary.

-> Fotky opět se zpožděním! :)

Pinďa Cup - Darovanský dvůr

Nad akademií v Darovanském dvoře se krátce přehnala sprška právě ve chvíli, kdy jsme přijížděli do areálu. Slunce, které však v zápětí vyšlo na oblohu, nám dalo jasně najevo, že dnešní den bude na golf jako stvořený.

Darovanský dvůr, potažmo jeho akademie, byla druhou zastávkou naší letošní Pinďa Tour. Účast sice nebyla tak vysoká jako na Alfrédově, ale to můžeme směle přičíst prázdninám, které jsou v plném proudu. Celkem se na drivingu pilně rozcvičilo a na hru připravilo 8 budoucích golfistů.

Zatímco se statečně prali s nástrahami všech devíti jamek, my jsme zatím připravily krásné ceny, a tak je namístě poděkovat všem, kteří se na nich podíleli, jmenovitě paní Stehlíkové.

Jak už je na turnajích Pinďa Tour zvykem, výsledky byly nejen skvělé, ale zároveň velmi těsné - o vítězství rozhodla jedna jediná rána. Davídek Hasman, který skončil na druhém místě, tak může jen zpytovat svědomí, kterou že ránu by si mohl příště ušetřit, a dohnat tak protentokrát vítězného Honzíka Fialu. Trojici medailových pozic uzavřel Marek, pro kterého to byl vůbec první turnaj v golfové kariéře.

Pro úplnost dodáváme celkové pořadí:

1. Honzík
2. Davídek
3. Marek
4. Kája, Tomáš
5. Pepa
6. Anička
7. Míša

Mezi startujícími byl i jeden místní borec – Pepa, kterému se v naší partě líbilo natolik, že zvažuje účast na našem letním golfovém táboře, který proběhne poslední týden v srpnu. Je tedy nejvyšší čas přihlásit se, pokud byste na něm také nechtěli chybět.

Na závěr je třeba poděkovat Resortu Darovanský dvůr, který byl na náš příjezd skvěle připraven, kromě skvělého zázemí nám nabídl i příjemnou atmosféru a vstřícný personál. Děkujeme!

Další turnaj Pinďa Tour se odehraje 8.8. na akademii v Mariánských Lázních. Pro přihlášky na turnaj, na tábor, nebo v případě zájmu o podílení se na cenách, ať už v jakékoliv podobě, se obraťte, prosím, na email: blazkovat@email.cz

 Osm statečných

 Míša pózovala víc, než hrála.

 Nováček Marek.

 Tady Honzík ještě nevěděl, že vyhraje!

Ceny pro každého.

Pinďa Cup - Alfrédov 18.6.

Rok se s rokem sešel a naši nejmenší golfisté se opět dočkali. Dnešním dnem jsme zahájili druhý ročník Pinďa Tour pořádaný tréninkovým centrem Golf Clubu Hořehledy.

Tour oproti loňsku zaznamenala pár změn, letos na naše hráče čekají pouze čtyři turnaje, ale naopak je může těšit, že tím pádem je na každém o něco větší konkurence. Hned první turnaj této sezony, který nám na svém hřišti umožnil pořádat Golf Club Alfrédov, přinesl rekordní počet účastníků, a to konkrétně osmnáct. Hráče jsme rozdělili na dvě kategorie podle pohlaví. Kluků se o vítězství popralo sedm, holek bylo, navzdory očekávání, o něco víc, celkem jedenáct.

Jednou ze zásadních věcí, které se od loňska změnily, bylo hlavně to, že letos nespolupracujeme se stejným sponzorem, což mohlo být znát především na cenách připravených na ocenění dětského snažení. I tak se ale samozřejmě dostalo na všechny, především ze sladkostí měly děti, na rozdíl od svých rodičů, velkou radost. Malí golfisté mohli vybírat také z triček, fixů, bločků, přívěšků na klíče, nealkoholických „rychlých špuntů“ a spoustu dalšího. Golfové příslušenství jako míčky a týčka nesmělo chybět a pro absolutního vítěze, potažmo vítězku byl připraven pohár.

I přes velké horko, které dnes na hřišti panovalo, děti za dohledu dospělých a za dodržování pitného režimu statečně obešly všech devět jamek a přinesly úctyhodné výsledky. Na rozdíl od loňska se nám na žádných medailových pozicích nesešly stejné výsledky, takže nebylo nutné dělat rozstřel, vyhrát ale mohl jen jeden. Nakonec za bouřlivého potlesku pohár převzala Terka, která o dvě rány přestřílela Vítka, vítěze chlapecké kategorie.

Na závěr je třeba podotknout, že příští turnaj bude ve středu 11.7. hostit Darovanský dvůr.

Případné dotazy, registrace, nebo připomínky směřujte na blazkovat@email.cz

S radostí uvítáme jakékoliv sponzorské dary.

Seznam účastníků podle umístění:

Holky: Terka Virtová, Kačka Tuháčková, Maruška Vašíčková, Simča Hofmanová, Kája Foldová, Bára Hofmanová, Anička Kovářová, Anička Vacková, Bára Virtová, Verča Nová, Míša Stehlíková.

Kluci: Vítek Kovář, Davídek Hasman, Matěj Rozmajzl, Honzík Fiala, Tomáš Salfický, Ivík Virt, Páťa Nový

Vítězka Terka v akci na první jamce!

Že bylo horko, o tom by mohl vyprávět i organizační tým!

Ceny, kam jen oko dohlédne!

Ivík - výškově nejmenší účastník Pinďa Tour - se už po pár metrech téměř ztrácel z dohledu!