Zobrazují se příspěvky se štítkemgolfové nešvary. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemgolfové nešvary. Zobrazit všechny příspěvky

neděle 9. září 2012

# 2 - Štěstí

Jedna názorná situace, která předesílá, o čem si asi tak dneska budeme povídat:

Babička mine putt z relativně krátké vzdálenosti – míček obkrouží jamku a vrátí se jí zpět pod nohy. Babička naštvaně plácne rukou do stehna a vyčítavě se podívá na svoje vnučky, které ji doprovází: „Vidíte? A takovouhle smůlu já mám pořád!“
Vnučky na to sice nic neřeknou, ale podívají se na sebe a oběma je jim jasné, že vduchu se shodly: „Ne, babi, to nebyla smůla, to jsi prostě jen špatně zahrála...“

Nemám potřebu se tu hanlivě vyjadřovat o lidech, kteří věří na štěstí, nebo o těch, co se vymluvají na smůlu (což je o poznání horší...). Vždycky, když přijde řeč na tohle téma, vybavím si jeden dost zajímavý zážitek.
Asi dva roky zpátky se hrála III.liga u nás v Hořehledech. Jeden ze zúčastněných týmu byli i věčně nespokojení pánové se Sokolova, kteří na drivingu den před prvním kolem dávali hlasitě najevo, proč jim naše hřiště není dost dobré. K jejich smůle jsme u toho byly my se sestrou, které si ani jedna nejdeme pro hádku daleko, a tak z toho byla tkaová delší výměna názorů obsahující argumenty typu:
„Vaše fairwaye jsou moc úzké“
„Ne, to vaše rány jsou moc křivé...“

Druhý den ráno jsem jednoho ze zmíněných hráčů potkala ještě před startem. Seděl na terase u kafe a kouřil. Když mě viděl, trochu se pousmál nad vzpomínkou na předchozí den, vzal míček, který ležel na stole a pohrdavě ho po mně hodil se slovy: „Tady máš něco pro štěstí...“ Znělo to spíš jako „Ber to jako charitativní příspěvek, pochybuju, že hráčka klubu, jako je tenhle, by měla na to, koupit si provéčka...“, ale toho tónu jsem si nevšímala. Vzala jsem Titleist a utrousila:
„Díky, ale já na štěstí nevěřím...“

Ačkoliv jsem chvíli váhala, jestli mám hrát s „dárkem od nepřítele“, nakonec jsem inkriminovaný míček na prvním odpališti doopravdy posadila na týčko. Pravdou je, že jsem s tím míčkem obešla všech 18 jamek a zahrála jsem 73 ran, což byl daleko nejlepší výsledek z žen a druhý nejlepší mezi muži...
Toho pána už jsem bohužel nezastihla, ale po krátké úvaze, jestli si míček nenechám na památku, jsem mu ho poslala po jednom kolegovi s ironickým vzkazem, že „s trochou toho ŠTĚSTÍ by zítra nemusel hrát tak mizerně jako dnes...“ Dodnes nevím, jestli se k němu míček nakonec dostal, natož ten drzý vzkaz. Podstatné je, že jsem ten den hrála zkrátka dobře, těžko to byla zásluha onoho „šťastného“ míčku...  

pondělí 13. srpna 2012

# 1 - Nedopalky


Včerejším dnem jsem byla donucena začít si tu takový malý seriálek: Golfové nešvary aneb Co mě dokonale na*ere. Díl první...

Jsem z té skupiny golfistů, na kterých poznáte, když jsou nespokojení. Jsem z té skupiny, která se umí ozvat, občas mi upadne hůl, nebo vyklouzne nějaký ten peprnější výraz. Jsem cholerik. Ale co mě dokáže vytočt zaručeně nejvíc, to kupodivu ani tak není moje forma.
To je to, co po sobě nechávají ostatní. Jako osobní stopu, jako by to snad museli vědět všichni. Jako by chtěli dát všem najevo. Podpis. „Byl jsem tady. Fantomas.“
Gratuluju, sobě ničíš zdraví a mně nervy... říkám já.
Hádáte pravděpodobně správně. Nemám nic proti kuřákům, mám jich mezi svými blízkými hodně. Mám něco proti tomu, když přijdu ke svýmu míčku na fairwayi a hned vedle něj leží nedopalek.

Opravte mě, jestli se pletu. Ale u KAŽDÉHO odpaliště je odpadkový koš. Když je VÁM, kuřákům, zatěžko vyhodit nedopalky tam, snad na každé jamce je, u nás v Hořehledech, nějaké to křoví, do kterého můžete při nejhorším pozůstatek po vašem abstinenčním záchvatu a pokusu o uklidnění ukrýt.
Za tu dobu, co golf hraju, jsem se setkala s nejrůznějšími názory na kouření. Někteří tvrdí, že právě proto, že se u golfu může kouřit, ho nehodlají počítat mezi ty „pravé“ sporty. Jiní by zase, právě pro uchování statutu sportu s velkým S, kouření zakázali. „U jiných sportů se přece taky nekouří!!!“
Rozhodně si nemyslím, že by se mělo kouření zakazovat. Kdo by si dokázal představit Miguela Angela Jiméneze bez svého doutníku? :)

Jsem dokonce ochotná smířit se s tím, že budu na nedopalky narážět v kyblíčkách na zlomená týčka. Přestože tam často sahám a již zlomená týčka ještě využiju... Jen už LASKAVĚ nedělejte bordel na tom hřišti!!!